Jak již název napovídá seminář, který se konal 12. 3. 2017 pojednával o vzájemné respektu dospělých a dětí. Věřím, že se jednalo o zajímavou příležitost k zamyšlení nad vzájemnou komunikací mezi námi a dětmi. Samy mnohdy říkáme, co sám rád nemáš, druhým nedělej a vychováváme své děti jak nejlépe umíme k vzájemné ohleduplnosti, zodpovědnosti, toleranci a vedeme je k tomu, že kamarádi se nebouchají a na nikoho se nekřičí.
Mnohdy je to však těžký úkol chovat se k dětem tak, jak bychom chtěli, aby se ony či ostatní chovali k nám. Ať již díky tomu, jak byl vychováván každý z nás nebo díky tomu, že děti vnímáme jako malé a nerovnocenné partner. Mnohdy s dětmi jednáme povýšeně a autoritativně, ale věřím, že každý takovýto seminář vede k tomu, že se v kritické chvíli trochu pozastavíme a zamyslíme nad svým jednáním a dokážeme uvažovat trochu jinak.
Kéž bychom měli vždy dostatek času, trpělivosti a sebezapření zamyslet se v každém okamžiku nad tím co a jak říkáme se všemi důsledky a výchovnými dopady. Abychom zvládli efektivně vyřešit každou situaci tak, aby naše děti cítily, že je respektujeme zatímco budeme respektováni i my a společně dojdeme k vyřešení problému ku spokojenosti obou stran. Každé takové malé vyjednávání je střípkem z celé mozaiky komplikovaných rodičovských vztahů. A tak přeji hodně trpělivosti a tvůrčích nápadů při skládání Vaší mozaiky, aby se Vám podařilo poskládat takový obraz, na který budete moci býti pyšní celý život s podtitulem respektujte a budete respektováni.
